Informace jsou v dnešní době snadno dostupnou komoditou. Díky internetu jejich ohromné množství a různorodost stále narůstá. V souvislosti s charakterem digitální společnosti se mluví o tzv. informačním věku, který (ostatně jako každá jiná doba) si s sebou nese nejenom klady, ale i zápory. Snadná dostupnost a množství navozují otázku informační hodnoty a kvality. Důsledkem jsou problémy informačního přehlcení, informačního znečištění a částečná nedůvěra v informace.
Člověk je každý den konfrontován s mnoha podněty, které musí přefiltrovat, dekódovat a případně si zapamatovat. Jedná se o odborné znalosti i „zboží běžné spotřeby“, jako číslo spoje do práce, atd. Komunikace, hlavně v elektronickém prostředí, se neustále zpřístupňuje a zrychluje, zatímco rychlost a kapacita mozku zůstává a v závislosti na věku klesá.
Informace mají obrovský potenciál měnit myšlení a chování lidí, jen nebývá zcela využit. Samostatně stojící titulky a zprávy vytržené z kontextu nepodávají vyčerpávající přehled o situaci a bez zohlednění dalších faktorů mohou poskytovat zkreslený či neúplný názor. Nebo jejich sdělení, které hodnotu má, zanikne v sousedství mnoha dalších podružných výkřiků. Vnitřním nepřítelem samotných informací je nesrozumitelnost, nezáživnost, neúplnost, zmatenost, roztříštěnost, složitost, nepřehlednost.
Stojí před námi výzva, poměrně složitý úkol – nalezení důmyslnějšího přístupu k již existujícím informacím, i k těm stále nově vznikajícím. Možná jde o rafinovanější způsob třídění, organizace, vyhledávání a především o přístup k tvorbě a prezentaci informací.

Částečné řešení problému přináší informační design, který je úzkoprofilovým odvětvím grafického designu a zabývá se vizuálně srozumitelnou podobou informací. Napomáhá tak snazší čitelnosti a orientaci, jejich rychlejšímu pochopení, zapamatování a usnadňuje kognitivní proces.

Podstatou informačního designu je obrazová názornost informací, které tak získávají konkrétní rozměr a je mnohem snazší vyjádřit myšlenku, zdůraznit vazby a následně pochopit souvislosti i vzorce, které informace vytvářejí a které jsou jinak ukryté a hůře odhalitelné. Informační design se může stát pomyslným poslem informované společnosti, jelikož poskytuje možnost zachytit jádro problému rychle, jasně, přehledně a srozumitelně i lidem, kteří nemají dostatečné dispozice (kolikrát stačí jen nedostatek času) pro orientaci a pochopení složitých mechanismů, sdělení, procesů, tabulek, výpisů, atd.
David McCandless, na světově proslulé a prestižní konferenci TEDGlobal 2010,|1| s podtitulem: ideas worth spreading (myšlenky, které stojí za to šířit), vhodně přirovnal informační design k informační mapě, která se – pokud se ztrácíte v informacích – celkem hodí.

Snažit se ustanovit význam slova informace, na první pohled banálního, je snad nemožné. Každý z nás může výraz chápat jinak, například jako informaci kulturní, sociální, genetickou, atd. Definicí se zabývá obor teorie informace, ale každý vědec na záležitost pohlíží z jiného směru, s ohledem na vlastní oblast zájmu – na profesi. Na rozporuplné výklady narážíme již v otázce zdali je informace hmotou či pojmem. Tudíž slovo, na kterém je postaven charakter současné společnosti, není zatím jednoznačně ustálené. Přejímám tedy obecné pojetí hesla z České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy (součást databází Národní knihovny ČR): „informace jako údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících“. |2|
S ohledem na téma těchto stránek lze chápat informace, data, údaje a fakta jako podklady vhodné pro další manipulaci a obrazovou interpretaci, které by měly být atraktivní a přínosné v novém pohledu na situaci.